Náhrada škody a bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku

Náhrada škoda, nemajetkové újmy i bezdůvodné obohacení patří mezi instituty, které nový občanský zákoník podstatně inovuje. Během semináře probereme všechny z nich a přitom se zvláště zaměříme na porovnání s dosavadním právním stavem, po-užitelnost judikatury a to, co nová úprava mění a přináší.

Seminář se zaměří na následující okruhy:

Ustanovení o náhradě škody

• Zvláštní pozornost bude věnována novým, sporným či problematickým pravi-dlům
  • v řadě případů se újma nahrazuje, jen pokud porušené pravidlo mělo za účel takové újmě zabránit
  • rozpracovávají se a zesložiťují ustanovení o obecné prevenční povinnosti
  • nově lze náhradu požadovat již k okamžiku zvýšení pasiv
  • nově se upravuje možnost předem vyloučit povinnost k náhradě škody
  • značně se rozšiřuje okruh případů, kdy se nahrazuje i nemajetková újma
  • zásadně se mění výše a ocenění bolestného a ztížení společenského uplatnění
  • upřednostňuje se náhrada uvedením do předchozího stavu
• Podrobně budou rozebrány případy tzv. objektivní odpovědnosti (§ 2920 až 2950)

Ustanovení o bezdůvodném obohacení

• Podrobné bude rozebrána nová úprava a okomentováno každé z ustanovení § 2991 až 3005, z nichž mimo jiné plyne:
  • mění se samo základní ustanovení této úpravy a předpoklady, za nichž nárok z bezdůvodného obohacení vzniká
  • nově se zařazuje blok ustanovení o ochraně obohaceného v dobré víře
  • silněji se sankcionuje obohacený ve zlé víře, zvláště zasáhl-li do osob-nostních práv
  • podstatně se mění nárok na peněžitou náhradu:
     – jinak se stanoví výše náhrady za zhodnocení věci dle smlouvy
     – často lze vycházet z ceny uvedené v (neplatné) smlouvě
     – nárok na peněžitou náhradu nevznikne v některých případech, kdy bylo obohacení poskytnuto v rozporu se zákonem
     – naopak, nově peněžitá náhrada za užívání věci náleží i tomu, kdo ji neplatně zcizil