Novela zákoníku práce 2023 - ON-LINE

Cílem semináře je poskytnutí přehledu o všech novinkách, které by měla přinést důležitá novela zákoníku práce připravovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Novela má za cíl především transponovat směrnice Evropské unie (směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob) a také reagovat na některé z problémů, se kterými se nyní zaměstnavatelé a zaměstnanci setkávají v praxi.

Novela zatím neprošla legislativním procesem a její finální znění není ještě známé. V této chvíli ani nevíme, kdy nabude účinnosti (předpokládá se, že k tomu doje v první polovině roku 2023; nejčastěji se přitom hovoří o začátku března nebo dubna). Zaměstnavatelé (i zaměstnanci) tedy musejí nadále sledovat celý postup a případně reagovat na možné změny.

V průběhu semináře budou představeny veškeré plánované změny zavedené novelou, z nichž za podstatné lze považovat následující:

• zavedení nové a relativně značně podrobné úpravy práce na dálku (tzv. home office), zejména pokud jde o (i) požadavek na uzavření písemné smlouvy s každým dotčeným zaměstnancem, která musí obsahovat řadu podmínek práce na dálku a kterou ale bude možné kdykoliv ze strany zaměstnance vypovědět, (ii) úpravu poskytování náhrad nákladů, kdy se má zavést paušální platba (2,80 Kč za každou započatou hodinu), která ale nezahrnuje veškeré možné náklady (pokud by zaměstnanec je prokázal, bude povinné je proplatit, což se může týkat např. opotřebení vlastního vybavení), (iii) úpravu dalších povinností zaměstnavatele, zejm. povinnosti zajistit, aby zaměstnanci vykonávajícímu práci na dálku nebyl odepřen kontakt s ostatními zaměstnanci (což je do značné míry prakticky neproveditelné) a povinnosti zajistit a uhradit vybavení umožňující elektronickou komunikaci;
• zvýšení ochrany rodičů a dalších pečujících osob, a to zejména v oblasti práce na dálku, když by měli fakticky právo na takový způsob práce; v tomto směru jde novela velmi nad požadavky evropské směrnice, když by takové právo měli mít rodiče dětí do 15 let (směrnice dopadá na rodiče s dětmi do 8 roků) a zaměstnavatelé by mohli odmítnout žádost, jen pokud tomu brání vážné provozní důvody nebo povaha práce (směrnice požaduje pouze to, aby zaměstnavatel každou žádost posoudil s ohledem na potřeby obou stran); na druhou stranu zatím návrh novely nezavádí část rodičovské dovolené, které by nebyla přenositelná (tedy pokud by nebyly vyčerpáno druhým rodičem, tak by propadla); lze očekávat, že v této části se novela ještě podstatně změní (a lze věřit, že půjde o pozitivní korekci)
• zásadní změny by měly dopadnou na tzv. dohodáře, tedy zaměstnance pracující na základě DPP a DPČ, neboť by se na tyto dohody měla plně vztahovat právní úprava pracovní doby, včetně limitů rozsahu práce a nepřetržitých odpočinků, navíc i povinnost dopředu rozvrhovat pracovní dobu (doufáme, že ne nutně na celou dobu trvání dohody, resp. ohledně celého možného rozsahu práce) a následně ji i evidovat, stejně jako u zaměstnanců pracujících na „HPP“; navíc budou mít všichni dohodáři také právo na dovolenou, a to v rozsahu maximálně 24 hodin u DPP, resp. 80 hodin u DPČ, pokud by odpracovali plný rozsah práce, tedy 300 hodin u DPP anebo 1040 hodin u DPČ (a při výměře dovolené v délce 4 týdnů za rok) – tato dovolená může fakticky snížit rozsah samotné práce (např. u DPP by se výše uvedených 24 hodin mělo odečíst z maximálního rozsahu 300 hodin za rok);
• podstatně bude rozšířena povinná informační povinnost zaměstnavatelů o pracovních podmínkách, která se plní zejména při vzniku pracovněprávního vztahu – nově bude muset být každý zaměstnanec informován například o rozsahu práce přesčas, pravidlech zkušební doby nebo postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru; tato povinnost nebude dopadat pouze na zaměstnance s pracovní smlouvou, ale i na dohodáře (byť v menším rozsahu); administrativně náročnější bude i vysílání zaměstnanců na pracovní cesty delší 4 týdnů, kdy se rovněž rozšíří okruh záležitostí, se kterými musejí být vysílaní zaměstnanci seznámeni;
• z pohledu zaměstnavatelů se novelou zjednoduší pravidla doručování důležitých písemností zaměstnancům; hlavní změnou je, že by se měl zúžit okruh písemností, které je nutné v přísném režimu zaměstnanci doručovat. Zjednodušeně lze říci, že v tomto režimu zůstanou především jednostranné ukončovací úkony (výpovědi) a mzdové/platové výměry, když z výčtu mají vypadnou zejména návrhy pracovních smluv a jejich přijetí a dohody o rozvázání pracovního poměru; dále by se díky novele mohlo v praxi rozšířit doručování výpovědí elektronicky, a to buď na soukromou emailovou adresu zaměstnanců, nebo do jejich datových schránek; vždy za předpokladu, že s tímto způsobem doručení vysloví zaměstnanec souhlas; tyto změny dle našeho názoru přispějí k rozšíření digitalizace HR dokumentace (k rozšíření elektronických osobních spisů);
• novela má rovněž změnit celou řadu dalších ustanovení zákoníku práce, kdy ale půjde hlavně o zpřesnění znění nebo spíše drobné změny, například požadující, aby dohoda o kratší pracovní době nebo o době určité byla uzavřena písemně.