Svěřenské fondy v kontextu správy rodinného majetku
- první změny v právní úpravě, zkušenosti, interpretační problémy a soudní rozhodnutí
Obchodní a občanské právo (seminář)
Lektor/lektoři
JUDr. Vlastimil Pihera, Ph.D.
působí jako vědecký pracovník Ústavu státu a Práva Akademie věd ČR a jako counsel v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík. Věnuje se především korporačnímu právu, právu finančních trhů a problematice správy majetku. Je autorem komentáře k úpravě svěřenského fondu v občanském zákoníku (C.H. Beck, 2014), a na toto téma průběžně publikuje. Ve své advokátní praxi získal hluboké zkušenosti mimo jiné i s problematikou svěřenských fondů, ať již ve stádiu jejich zřizování či následně v průběhu jejich správy.
Prof. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
působí na katedře občanského práva Masarykovy univerzity v Brně. Věnuje se především tématu osob v právním smyslu, zejména problematice nadačního, trustového a spolkového práva v evropském kontextu. Spolupracuje s řadou českých spolků a nadací a dalších organizací neziskové sféry. Je autorkou komentáře nadačního práva (C.H. Beck, 2014), spoluautorkou publikace o spolkovém právu (Leges, 2014) a je členkou Výboru pro financování a legislativu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.
Odborný program
Po pěti letech účinnosti nového občanského zákoníku lze konstatovat, že svěřenské fondy se staly pevnou součástí našeho právního řádu. Počet zapsaných svěřenských fondů překračuje 1300 a lze předpokládat, že ve svěřenských fondech je majetek dosahujících stovek miliard korun. Svěřenské fondy jsou často využívány pro správu rodinného majetku, především jeho mezigeneračního předání. Vedle svěřenských fondů se pak rozvijí i jiné nástroje správy rodinného majetku, ať již coby jejich možné alternativy nebo doplnění. Vycházejí najevo nové problémy, ale postupně se daří i odstraňovat dosavadní pochybnosti.
- Jaké je postavení svěřenských fondů v rámci českého soukromého práva? Jaké alternativy se nabízejí?
- Čím se funkčně odlišují nadace, nadační fondy a svěřenské fondy? Jaké je postavení zakladatele fundace/svěřenského fondu/ústavu?
- Jaké jsou možnosti následných změn podmínek ve statutu svěřenského fondu, popř. v zakladatelských právních jednáních fundací?
- Mohou české subjekty využít zahraniční trustové formy pro „domácí použití“?
- Hrozí, že nepominutelní dědicové ohrozí existenci struktury mezigenerační správy rodinného majetku?
- Co změnila „první“ novela občanského zákoníku č. 460/2016 Sb.? Co nového v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů?
- Evidence svěřenských fondů – první zkušenosti
- Dopady AML legislativy ve vztahu ke svěřenským fondům? Jaké nové povinnosti plynou ze zavedení Evidence údajů o skutečných majitelích? Kdo všechno má evidenční povinnost a kdo se do této evidence zapisuje u fundací, ústavů, obecně prospěšných společností, svěřenských fondů atd.?
A o tom všem je nabízený seminář.
Program:
- Nástroje správy rodinného majetku (fundační a korporační struktury, nástroje dědického práva, smluvní konstrukce)
- Úprava svěřenských fondů v novém občanském zákoníku (vč. obecných pravidel správy cizího majetku)
- Tuzemské alternativy svěřenských fondů (nadace, nadační fondy, svěřenské nástupnictví)
- Otázka změnitelnosti podmínek svěřenských fondů/nadačních fondů/nadací
- Implikace dědického práva (nepominutelní dědicové)
- Zahraniční trustové struktury a jejich uznávání v ČR
- Evidence konečných vlastníků
