Podrobnosti o publikaci

PUBLIKACE SE PŘIPRAVUJE

vyjde ve II. pololetí 2010

Stran: 0, Cena: Kč 0

> Přidat k objednávce
 

Od 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, který nahradil dosavadní zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Nový zákon přinesl do českého práva zásadně odlišnou filosofii způsobu řešení úpadku dlužníka a navazuje tím tak na evropské a světové trendy, které v posledních 30 letech určují podobu insolvenčního práva a kterým bylo české konkursní právo zatím daleko. Je také nově založen na principu otevřenosti insolvenčního procesu veřejnosti v  podobě elektronicky vedeného a všeobecně přístupného insolvečního rejstříku.

Zákon odlišně od bývalé úpravy rozděluje insolvenční řízení do několika fází, čímž sleduje především cíl rozhodnout o úpadku a způsobu jeho řešení teprve na základě testu co nejvýhodnějšího uspokojení pohledávek věřitelů. Vedle likvidačního způsobu řešení dlužníkova úpadku, tj. konkursu (resp. nepatrného konkursu), zákon nově upravuje institut reorganizace a oddlužení.

Úprava reorganizace se týká výlučně úpadku podnikatelů a sleduje zejména vyšší ekonomickou výtěžnost pro věřitele, než jaká by mohlo být dosaženo v konkursu. Reorganizace je možná buď ve formě předem připraveného plánu nebo - pro větší podnikatelské subjekty - formou plánu vypracovaného v rámci úpadkového řízení.

Oproti tomu úprava oddlužení nesleduje cíle výlučně ekonomické, nýbrž též (a zejména) sociální, není určena podnikatelům a směřuje především k řešení tzv. spotřebitelského úpadku, a to především splátkovým kalendářem.

Cílem je provést čtenáře nejen detaily právní úpravy, ale také ukázat koncepční a filosofické zázemí insolvenčního práva, včetně pohledů ekonomických. Třebaže autoři jsou si vědomi úskalí podrobných výkladů dosud ne zcela praxí prověřených, přesto hodlají – a to nejen s využitím bohatých zkušeností s aplikací konkursního práva – nabídnout čtenáři řešení, která sice nemusí definitivně (judikatorně) obstát, ale jejichž argumentace bude sledovat podstatu a účel insolvenčního práva. Mohou přitom vycházet nejen ze svých vlastních poznatků z diskusí při přípravě textu návrhu insolvenčního zákona, ale také z mnoha podnětů z již četných přednášek a seminářů k novému insolvenčnímu právu. Autoři nehodlají ve výkladu opomíjet provádějící předpisy a ani nutné souvislosti vlastního insolvenčního práva a právního prostředí, v němž bude toto právo působit, případně zohlednění zahraničních regulací při přeshraničním úpadku.

Původně předpokládaný termín vydání Komentáře autoři záměrně posunuli, neboť se ukázalo, že soudní praxe je schopna poměrně rychle nabízet odborné veřejnosti sjednocující výklady zákona, zejména pro úvodní fáze insolvenčního řízení. Autoři dali přednost tomu zapracovat tyto praktické poznatky do výkladu k jednotlivým ustanovením a doufají, že i čtenáři tuto snahu ocení. Současně autoři považovali za potřebné vyčkat přijetí tzv. krizové novelizace insolvenčního práva a vydat komentář s přihlédnutím k aktuálnímu textu zákona.

J. Bureš, B. Havel, Z. Krčmář a P. Kuhn byli členy odborného kolektivu, který připravil návrh insolvenčního zákona a jsou členy komise Ministerstva spravedlnosti ČR pro insolvenční právo, J.Bureš je místopředsedou Vrchního soudu v Praze – úseku insolvenčního a civilního.. Společně s JUDr. Ljubomírem Drápalem, který se dlouhodobě věnuje také exekučnímu a konkursnímu právu, pak prostřednictvím přednáškové činnosti usilují veřejnost seznámit s novým insolvenčním právem.