Podrobnosti o publikaci

I. vydání

Stran: 632, Cena: Kč 887 (včetně 10% DPH)

> Přidat k objednávce
 

Dne 8. října 2004 nabylo účinnosti nařízení Rady ES o statutu evropské (akciové) společnosti; 14. prosince 2004 vstoupil v účinnost zákon, kterým se pro účely českého práva provádějí některé normy tohoto nařízení a transponují ustanovení dalších komunitárních předpisů, aby bylo možné nařízení aplikovat na našem území. Od 21. července 2005 je účinná prováděcí vyhláška ministerstva spravedlnosti, která navazuje na oba předpisy a dále je rozvádí.

Rovněž tuzemští podnikatelé tak mají možnost organizovat své podnikání ve zcela nové formě, jež v mnohém konkuruje stávajícím národním formám akciové společnosti v jednotlivých členských státech. Evropská (akciová) společnost, včetně té, jež bude mít sídlo na území České republiky, se od tuzemské akciové společnosti značně odlišuje. Nabízí podstatně širší škálu variant struktur správy a řízení (viz např. tzv. monistickou strukturu, která předpokládá jediný řídící orgán – správní radu, kombinující působnost řídící i kontrolní), ale také množství nástrojů reorganizace, jež v národních právech členských států EU (včetně českého) dosud chyběly. Díky evropské společnosti je např. možné uskutečnit přeshraniční fúze akciových společností (české, slovenské, polské, německé atd.), přemístit sídlo společnosti do jiného právního řádu, aniž dojde k jejímu zrušení (např. do Lichtenštejnska, na Kypr apod.) aj. V některých členských státech se proto projevuje zájem o tuto formu podnikání; první evropské společnosti již vznikly. Ohlasy lze zaznamenat také mezi českými podnikateli, zvláště působí-li v několika státech prostřednictvím více společností a uvažují-li o konsolidaci nadnárodní skupiny.

Konstrukce právní úpravy evropské společnosti je nicméně poměrně komplikovaná. Nařízení upravuje jen vybrané základní otázky, v ostatních odkazuje na národní předpisy vytvořené speciálně pro evropskou společnost (v České republice jsou jimi nejen zmíněný zákon, ale též vyhláška ministerstva spravedlnosti vydaná na základě tohoto zákona), resp. na národní akciové právo. K tomu přistupuje potřeba harmonizovat národní právo s doplňkovou směrnicí přijatou k evropské společnosti. Vzniká tak několik vrstev reglementace, které nejsou zcela komplementární a vyvolávají řadu aplikačních problémů. Situaci znesnadňuje fakt, že některé instituty (jako např. zmíněné přeshraniční fúze, ale zejména přemísťování sídla společnosti do jiného členského státu) se objevují poprvé, nemají proto tradici, a nařízení neřeší všechny jejich aspekty.

Publikace si klade za cíl seznámit tuzemskou veřejnost s touto novou formou podnikání, podrobně objasnit četné výhody, jež přináší, ale i některé nevýhody, s nimiž je třeba počítat, a relativně uceleně pojednat o jednotlivých otázkách, se kterými se pravděpodobně budou potýkat uživatelé z řad odborné i laické veřejnosti v prvním období účinnosti úpravy.

Jelikož vznik i existence evropské společnosti předpokládají nadnárodní působení, tj. zpravidla souhru několika právních řádů, přihlíží publikace v nezbytné míře také k zahraničním úpravám, u kterých se v první fázi očekává největší relevance (zejména právní řád slovenský, rakouský a německý).