Nadační a svěřenské fondy - ON-LINE
Obchodní a občanské právo (seminář)
Jak se připojíte k on-line semináři (podrobný návod, PDF)
Lektor/lektoři
JUDr. Vlastimil Pihera, Ph.D.
působí jako vědecký pracovník Ústavu státu a Práva Akademie věd ČR a jako counsel v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík. Věnuje se především korporačnímu právu, právu finančních trhů a problematice správy majetku. Je autorem komentáře k úpravě svěřenského fondu v občanském zákoníku (C.H. Beck, 2014), a na toto téma průběžně publikuje. Ve své advokátní praxi získal hluboké zkušenosti mimo jiné i s problematikou svěřenských fondů, ať již ve stádiu jejich zřizování či následně v průběhu jejich správy.
Prof. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
působí na katedře občanského práva Masarykovy univerzity v Brně. Věnuje se především tématu osob v právním smyslu, zejména problematice nadačního, trustového a spolkového práva v evropském kontextu. Spolupracuje s řadou českých spolků a nadací a dalších organizací neziskové sféry. Je autorkou komentáře nadačního práva (C.H. Beck, 2014), spoluautorkou publikace o spolkovém právu (Leges, 2014) a je členkou Výboru pro financování a legislativu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.
Odborný program
Po téměř 8 letech účinnosti nového občanského zákoníku lze konstatovat, že se nadační fondy staly jednou z možných forem správy (rodinného) majetku, který je v praxi využíván. Také svěřenské fondy se – i přes svou „podivnou“ povahu - postupně „etablovaly“ v českém právním řádu. Počet svěřenských fondů zapsaných v evidenci je v tisících a lze se domnívat, že majetek v nich spravovaný lze počítat v řádech miliard korun.
Nadační i svěřenské fondy jsou navíc často využívány pro správu rodinného majetku, především jeho mezigeneračního předání, které je v současné době velkým tématem, zejména při transferu rodinných byznysů. Coby možné alternativy nebo doplnění k dědické sukcesi se pozvolna etablují. Čím dál tím častěji se v praxi vyskytuje zájem na komplexním řešení rodinných vztahů a jejich zrcadlení v tzv. rodinných chartách.
Zároveň ale vychází najevo nové problémy a výzvy. Nejprve se řešila problematika postavení zakladatelů a správců; aktuálně se pozornost přesouvá pomalu k postavení beneficientů těchto struktur. Se zhoršující se bezpečností situací v Evropě ožívá zájem vlastníků majetku o možnost správy majetku ve srovnatelných instrumentech v zahraničí.
A o tom všem je nabízený seminář.
Program:
- Jaké je postavení nadačních a svěřenských fondů v rámci českého soukromého práva? Aktuální diskutovaná témata a návrh možných řešení.
- Jaké jsou rozdíly mezi nadačním a svěřenským fondem? Kdy je vhodné volit kterou z těchto forem správy majetku?
- Kdy stojí za úvahu využít zahraniční trustovou nebo fundační strukturu? A mohou české subjekty využít zahraniční trustové formy pro „domácí použití“?
- Jaké je postavení zakladatele nadačního/svěřenského fondu?
- Jaké je postavení členů správní rady/správce svěřenského fondu a jejich pozice v rámci správy (rodinného majetku)?
- Jaké je postavení beneficientů nadačního/svěřenského fondu?
- Jaké jsou možnosti následných změn podmínek ve statutu svěřenského fondu, popř. v zakladatelských právních jednáních fundací?
- Hrozí, že nepominutelní dědicové ohrozí existenci struktury mezigenerační správy rodinného majetku?
- Jak vykládat zakládací listinu nadačního fondu/statut svěřenského fondu? Co je letter of wishes? Co je rodinná ústava? Jaký je její účel a standardní obsah?
- Specifika filantropických nadačních struktur. Nadační jistina, nadační kapitál a jejich role.
